Sociální sítě

neděle 16. listopadu 2014

Definice krásy ..???

Neplatí žádná obecná pravidla o tom, co krásné je a co není. Krása je spíše otázkou toho, s čím se ztotožňujeme, a proto tolik žen ( i některých mužů) pochybuje o své přitažlivosti a potřebuje různá ujištění ( kterým v hloubi duše často ani sami nevěří). Ve skutečnosti ale nejde o nedostatek krásy, ale o nedostatek sebelásky. Místo bezpodmínečného sebepřijetí posuzujeme sebe sama skrze nelítostné filtry sebeodmítání. Pokud se necítíme být spokojení se sebou, svým vzhledem, vztahy či životem, vychází tato frustrace z přesvědčení, že by cokoliv v našem životě mělo být jinak, než je a současně z přesvědčení,že není v našich silách, schopnostech a možnostech to změnit. Když si uvědomíme celkový princip sebevnímání, odkrývá se nám pojem krása ze zcela jiného úhlu. Spousta lidí mluví o kráse jako o vizuální stránce fyzické formy člověka.Jestliže však vezmeme v úvahu, že se svými postoji k sobě podílíme na tom, jak vypadáme, nabízí se logické vyústění, že tzv. krása vnější je odrazem krásy vnitřní. Určitě se každý z nás v životě setkal s člověkem, který mu připadal přitažlivý po vnější stránce, ale jakmile se nějak projevil, přitažlivost se značně snížila. A opačný případ, setkání s člověkem, který po vizuální stránce nepůsobil nijak atraktivně svým vzhledem,ale měl kolem sebe jakousi záři - charisma- v jehož působení se postupně proměňoval ve vašich očích na krásného.To proto, že většinou na první pohled hledáme v člověku sebe sama, to, jak se nám líbí se vidět a vnímat. Na pohled druhý už ale většinou dáváme víceméně prostor tomu druhému, aby se projevil a ukázal. Podstatný je zde fakt, že niterní vyzařování , tzv. obraz sebe sama, kterému jsme plně uvěřili, prostupuje fyzickou vrstvou naší existence. Dalo by se to také nazvat psychospirituální krása, oduševnělost, apod. Sebeláska určuje, jak moc se budeme cítit krásní, podle toho také se sebou jako s krásnými budeme zacházet. Jsou lidé, kteří vyrůstali v prostředí, kde byla zdůrazňována, oceňována a vyzdvihována jejich fyzická krása a tedy si ji spojili se sebehodnotou. Proto jsou také velmi citliví na jakoukoliv kritiku ohledně vnější krásy. Je to stavební kámen jejich sebevnímání a jsou přesvědčeni, že díky tomu mají všechny různé benefity. Ve skutečnosti je okolí nevnímá jejich krásu proto, že to tak vidí, ale proto, že oni tak vidí sami sebe a tím to vyzařují. Naopak lidé, které byli oceňováni například za inteligenci či krásu vnitřní, budou stavět svoji sebehodnotu na tomto svém aspektu a projektují svou hodnotu do této oblasti.. Je to jejich nejzranitelnější místo, protože to vnímají jako narušení vnímání jejich sebeúcty. Je tedy třeba podotknout, že každý se hodnotí podle toho, na co se v minulosti mohl u sebe sám spolehnout. A tím, že si s tím spojují svou sebeúctu, jsou o to zranitelnější, neboť se nebojí ani tak o ztrátu zmiňovaného aspektu, ale o ztrátu sebeúcty, kterou mají na tento aspekt navázánu. Dokud budujeme svou sebehodnotu na jakékoliv iluzi, byť se může tvářit jako velká pravda, bude stavba nejistá, protože naše vnitřní moudrost lež rozpozná, čímž se dostáváme sami se sebou do konfliktu. Snažíme se přehlušit hlas kritiky a nejistoty tím,že se vydáme na pout za obdivem a důležitostí, které na chvíli ukojí náš hlad, naši touhu cítit se hodnotní. Budeme potřebovat neustále posilovat svoji důležitost a budeme připoutáni ke všem možným způsobům, jak to získat. Někdo tuhle dovednost zvládá lehčeji ,jiný hůře. Ale dokud tam budeme hledat náhražku sebeúcty, nikdy se náš hlad neukojí na dlouho a budeme chtít stále víc. To se samozřejmě netýká jen krásy, ale naprosto všeho, v čem svoji sebeúctu hledáme. Změna, může být oboustranná, ale vždy záleží na motivaci.Pokud ženu motivuje touha se více přijímat a cítit se atraktivnější, tato touha je zoufalá, takové sos volání a většinou proměna nebude mít kýžený efekt. Může se však stát, že vhodným přístupem se změnou vnější podoby nastartují i vnitřní změny, neboť si žena při tom vzpomene, jak moc potřebuje, aby tu byl někdo pro ni. A začne třeba chodit pravidelně na masáže zejména jen proto, že to bude čas, kdy nebude muset plnit žádné role a povinnosti s tím spojené. Když bude chodit na masáže, bude mít víc času k sebereflexi a postupně si vzpomene na to, že je žena má své potřeby. jsem toho názoru, že kdykoliv, když nám cítíme, že naše fyzická forma neodpovídá tomu, jak se vnimáme uvnitř.Většinou proměně psychické předchází proměna psychická - nový vztah, rozchod nebo rozvod, změna životního stylu, díky kterým zažíváme sami sebe jinak. Trvalý charakter proměny však nikdy nenastane , pokud většina našich buněk nesdílí stejný názor. To znamená, že svoji změnu necítíte každou buňkou jako to nejlepší, pro co jste se rozhodli. Vnitřní uspokojení je otázkou akce, ale vnitřní krása otázkou sebepřijetí. Jestliže cokoliv děláme, abychom se nějak cítili, je to past a můžeme se na ní stát závislí. Když ale přijímáme sami sebe jen proto, že dýcháme, už to zaručuje trvalý charakter proměny, protože otevírá brány vlastního omezení. A na závěr se tedy dá říct, že krása a charisma je totéž - celková kompozice všeho, kým pro sebe jsme, jazyk, kterým promlouváme a vyprávíme o příběh o sobě beze slov.

Žádné komentáře:

Okomentovat