Sociální sítě

neděle 28. prosince 2014

Moje zkušenost se syndromem vyhoření

Pracuji jako zdravotní sestra, nyní na rodičovské dovolené. Se syndromem vyhoření jsem se setkala před 4 roky po 9 letech praxe na jednom místě. Do pracovního procesu jsem nastoupila hned po ukončení zdravotní školy. Vybrala jsem si práci na neurochirurgii, protože se mi to zdál být zajímavý obor. Nastupovala jsem do svého prvního zaměstnání s velkým očekáváním a nadšením jak budu pomáhat lidem. Práce je to opravdu zajímavá, psychicky i fyzicky náročná, což mi zpočátku nevadilo. Mé nadšení však postupně vyprchávalo. Nedá se přesně popsat, kdy jsem začala pociťovat vyhoření. Prvotní příznaky byly všeobecné jako únava, potíže s usínáním (později i po noční službě), nechuť k jídlu, stresové zažívací potíže, neměla jsem náladu komunikovat s lidmi, byla jsem smutná a bez elánu. Také v osobním životě jsem nebyla šťastná.  Myslím si, že nejhorší pro mě byl strach. Vše co jsem do té doby běžně dělala, byl najednou problém. Nevěřila jsem si, nedařilo se mi soustředit se a to mému sebevědomí vůbec nepřidávalo. Chtělo to změnu! Nechala jsem se převést ze směnného provozu na provoz ranní a přešla na ambulanci. Tím jsem získala pravidelný režim a také volné víkendy pro sebe. Pomohla mi i Lilly, zakladatelka Adenais. Je to zajímavá a profesionální žena a dnes také i moje kamarádka. Pomohla mi najít řešení hlavně v sobě a spolu jsme tuto situaci zvládly a já mohla dál dělat svoje zaměstnání tentokrát s jiným přístupem.

Trocha teorie:
Syndrom vyhoření je ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u osob, kteří mají pomáhající profese, nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž jsou lidé intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou a ztrácejí své nadšení.

Příznaky:
·         Ztráta nadšení, pracovního nasazení, zodpovědnosti, nechuť, lhostejnost k práci, dlouhodobá nízká výkonnost
·         Negativní postoj k sobě, k práci, k instituci, ke společnosti, k životu
·         Potíže se soustředěním, zapomínání, sklíčenost, pocity bezmoci a nedostatku uznání, popudlivost, agresivita, nespokojenost
·         Ztráta snahy pomáhat klientům, omezení kontaktu s klienty i kolegy
·         Přibývání konfliktů v oblasti soukromí
·         Poruchy spánky, chuti k jídlu, náchylnost k nemocem, potíže se zažíváním, rychlá unavitelnost, vyčerpanost, svalové napětí…

Moje doporučení pro každého z nás
·         Udržování kvalitních rodinných, pracovních i přátelských vztahů
·         Najít si čas na své zájmy př. sport, tanec, jízda na koni, četba knih…
·         Zdravý způsob života, pravidelná dovolená a odpočinek, meditace
·         Umění říkat „NE“, poslouchat své tělo, mysl i svoji intuici
·         Změna zaměstnání, pracoviště (i rodičovská dovolená je změna!), změna v čase i pracovní náplni
·         Vyhledat odbornou pomoc – psycholog, terapeut, kouč…

Odkaz na test syndromu vyhoření
http://nadacesirius.cz/kviz/syndrom-vyhoreni/








1 komentář:

  1. Taky jsem si prošel něčím podobným. V práci toho byl hrozný náklad a já nedokázal reagovat na signály, které mi moje tělo dávalo. Nastalo zhroucení, kdy jsem byl měsíc doma a jen do sebe lil víno a říkal si, jak jsem k ničemu. Když jsem přišel po měsíci do práce s tím, že bych asi potřeboval trochu zvolnit a část toho delegovat, čekala na mě výpověď. Bral jsem to ale jako příležitost a říkal si, že zkusím to, co mě vždycky lákalo. Práce v zahraničí. A nakonec se zadařilo a už pár let dělám u jedné prima polské firmy. ;-)

    OdpovědětVymazat